NETSOCAN
Číslo 3 --BŘEZEN 2004---Ročník III.
Proč nepíší pravdu o Karlu Krylovi?

ooooooo První decenium úmrtí Karla Kryla bylo široce vzpomenuto zejména denním tiskem. Jeho předsametová tvorba i životní osudy již vstoupily do dějin, takže připomenutá kritika textů či hudební tvorby této legendy českého protestsongu měla zjevně funkci koloritu. Názorům jeho uměleckých rivalů - např. Třešňáka, který jeho politické písně považoval za častušky nebo Hutky, který Krylovu Bratříčku, zavírej vrátka kdysi recenzoval slovy: "Karle, to se nestydíš za takovou sračku?" (LN 28. 3.) - historie zjevně přisoudila zhruba stejnou hodnotu jako eventuálním výrokům slávistických rowdies o Spartě.
ooooo Pozornosti by však nemělo uniknout naprosto neseriozní hodnocení jeho postsametové činnosti, zveřejněné v MF DNES 3. března. Doslova se zde říká:
ooooo "Kryl udělal všechno pro to, aby obraz své legendy zničil. Po listopadu 1989 měl být spokojen. Země zamířila k demokracii, ale Kryl čekal víc. Zase šel proti proudu, jak byl zvyklý. Mnoha posluchačům se odcizil, i když dnes by mu asi dali v něčem za pravdu. Třeba v tom, že evropská příslušnost českého a slovenského národa byla zničena absolutním nedostatkem znalosti základních norem chování. Kryla rozčilovalo, že lidé mlčky přecházejí masové rozkrádání majetku... Nakonec měl pocit, že mu lidé nerozumějí... Kryl pomalu ustupoval ze scény."
ooooo Milá MF DNES! Kritika a nastavování zrcadla establishmentu - pokud se sám chová nekriticky a pod obraz - jaksi patří k náplni zpěváka protestních písní; ti ostatní pak zpívají častušky! A byl to naopak polistopadový establishment - nikoli Kryl - kdo učinil vše pro to, aby zničil obraz umělcovy legendy. Léčitelům Klausem a jejich komplicům v médiích Krylova tvorba jednoduše překážela při dalším oblbování veřejnosti, a proto jeho nové písně a texty zmizely z médií. Havlův establishment cenzuroval Kryla téměř stejně jako establishment Husákův; pouze s tím rozdílem, že už nebylo nutno do Německa emigrovat - tento politický hnus bylo možno opustit legálně.
ooooo O tom, že občané - na rozdíl od establishmentu a jeho poskoků v médiích - Krylově tvorbě rozuměli, svědčí například článek z někdejšího deníku Právo lidu (1. 11. 1992). Jeho název je Znovu umlčován! a píše se v něm: "Před tisícovkou sociálních demokratů a jejich sympatizantů si Karel Kryl posteskl: prý jej publikují už jenom okresní noviny na Znojemsku. Ustal-li zájem velkých masmédií o skvělého trubadúra proto, že už nemá co říci, bylo by to nepříjemné pro K. Kryla. Avšak diváci, aplaudující jeho espritu, tuto možnost odmítají. Trvá-li ovšem bojkot žijící legendy pro její chlapskou potřebu hledat a říkat pravdu, pak je to nepříjemné pro naši demokracii."
ooooo Druhým důkazem je obrovská účast veřejnosti na pohřbu K. Kryla i všeobecné pobouření, které vzbudilo farizejské vystoupení jeho kolegy z (pseudo)Svobodné Evropy P. Tigrida.
oooooo Čím tento bojovník za pravdu a spravedlnost vlastně "zhřešil"?
ooooo Krylův génius již v roce 1990 neomylně rozpoznal počátky mravní devastace české společnosti a hlasitě se tázal, proč V. Havel zrazuje ideály Sametové revuluce - což se mj. personálně projevovalo v angažování normalizačního komunisty Čalfy do místa prezidentova poradce na straně jedné a ve vytlačování mravně nejčistších a disentu zcela oddaných osobností - jako např. kněze Václava Malého - z politiky. Kryl zároveň zjevně viděl to, co mnozí občané opojení vítězstvím Sametové revoluce ještě ani netušili: bylo mu nad slunce jasné, že se zde formuje nová informační totalita, nová tyranie médií. K. Kryl dal dokonce výpověď v (pseudo)Svobodné Evropě s vysvětlením, že "Politika rozhlasu začala být dost jednostranně prohradní a slova na kritiku nezbývalo - takže jsem se posléze rozcházel s ... řekněme vysílací linií svých nadřízených."
ooooo Proč se stal Karel Kryl pro Havlův režim persona non grata vyplývá zjevně z jeho sugestivní, analytické i věštecké písně Timur a jeho parta, kterou napsal v Mnichově již v roce 1990:

Ze sametové revoluce
zbyl vpravo mozek
- vlevo ruce.
Lid slaví nové svaté
a z miliónů líných kmánů
dva milióny partyzánů
v matičce stověžaté.

Vlastenci pijí pivo z holby
neb pomohla jim vyhrát volby
neposlankyně Marta
a kamarila levobočků
připíjí z Hradu na Patočku.
Timur a jeho parta.

Má nové dresy hradní garda
a pro šemíka Eduarda
nastala dolce vita
a do cinkání plných džbánů
čpí z velkých širých
rodných Lánů
půjčená identita.

Ve všeobecné servilitě
sní novináři o korytě
a okusují pero,
jiní už hrabou - rovní strace
vědouce - vzhledem
na lustrace -
že pod lustrem je šero.

Nechceš být Malý Černý
vzadu?
Věz: na ministra bez úřadu
lze dotáhnout to hbitě,
jen třeba vědět,
že je hlavní smlčet,
že imperativ mravní
umírá na úbytě.

Prý není doba na legraci.
Nuž - mnohý zvolil emigraci
než by se doma plazil.
Žít zase bez svobody slova?
Toť důvod zažádat si znova
o politický azyl...


ooooo A to se Karel Kryl (bohužel!) nedožil čtvrté volby V. Havla za prezidenta, při které jeho Timur zvítězil pouze o jediný hlas a ještě díky tomu, že republikánský poslanec M. Sládek, který by proti jeho pobytu na Hradě hlasoval nejraději oběma rukama i nohama, byl v den prezidentské volby zadržen policií kvůli banální výpovědi...
ooooo K mravní devastaci, projevující se mj. tím, že média vpodstatě akceptovala Klausův bonmot, že neumí rozlišit špinavé peníze, a jednostraně podporovala ekonomickou transformaci bez legislativního i výkonného zabezpečení, velice rychle přibyla devastace ekonomická.
ooooo První ranou české ekonomice i sametovým revolucionářům byla - z ekonomického hlediska - zcela idiotsky realizovaná liberalizace cen, která vedla k okamžitému a drastickému zdražení prodejních cen potravin (v případě masa, sýrů, mléka atd. o stovky, v případě brambor až o nekolik tisíc procent)! Obrovský finanční tok, který měl dle původních záměrů podpořit průmyslovou výrobu, byl vyplýtván za nákupy potravin. Druhou ranou bylo ponechání ztrátových ekonomických subjektů na bedrech státu (daňových poplatníků) a darování těch prosperujících včetně rodinného stříbra zahraničnímu kapitálu; a aby to dostali skutečně lacino, byla předtím devalvována koruna - opět o stovky procent. Výsledkem všeho byl hluboký propad ekonomiky - zejména průmyslové výroby - a samozřejmě i životní úrovně, který nebyl v některých případech (životní úroveň důchodců) vyrovnán ani po čtrnácti letech!
ooooo K. Kryl se dožil pouze počátku tohoto ekonomického fiaska a skutečné mravní devastace. Nicméně jeho píseň Demokracie, napsaná nedlouho před jeho smrtí dokazuje, jakého velikána jsme v K. Krylovi ztratili

Demokracie rozkvétá,
byť s kosmetickou vadou.
Ti, kteří kradli po léta,
dnes dvojnásobně kradou,
ti, kdo nás léta týrali,
nás vyhazují z práce
- a z těch, kdo pravdu zpívali,
dnes nadělali zrádce.

Demokracie prospívá,
bez nás - a pragmaticky.
Brbláme spolu u piva,
jak brblali jsme vždycky.
Farář nám slíbil nebesa
a čeká na majetky
- my nakrmíme forbesa
za dvě či za tři pětky.

Demokracie zavládla,
zpívá nám Gott i Walda,
zbaštíme soju bez sádla
u strejdy Mc Donalda.
Král Václav jedna parta je
se šmelinářským šmejdem,
pod střechou jedné partaje
se u koryta sejdem.

Demokracie panuje
od Aše po Humenné.
Samet a něha v pánu je
a zuby vylomené.
Dali nám nové postroje,
a ač náš chomout pálí,
zaujímáme postoje,
místo abychom stáli.

Demokracie dozrává
do žaludečních vředů.
Bez poctivosti bez práva
- a hlavně bez ohledů.
A je to mýlka soukromá
- snad z optického klamu,
že místo srdce - břicho má
a místo duše - tlamu.


ooooo Pouze spekulovat lze na téma, zda snad Krylova kritika nebyla poháněna zcela hypoteticky předpokládaným zklamáním z toho, že jako prominentní kritik a bojovník proti starému režimu nebyl osloven nějakou nabídkou na význačný politický post v režimu novém.
ooooo Jednak se neví zda byl nebo nebyl osloven a zda měl vůbec takové ambice. Byl-li osloven pak je zcela jisté, že s tím souvisela pro Kryla nepřijatelná podmínka "držet pusu a krok". Pokud snad měl v tomto směru nějaké ambice a nebyl osloven, a ještě ke všemu viděl kdo je oslovován (např. Čalfa), a které osobnosti stojí v postavení mimo hru (V. Malý) - pak mu to bezesporu muselo pěkně hnout žlučí; navíc si uměl ve funkci prezidenta představit podstatně kvalitnější osobu než byl V. Havel (např. A. Dubčeka). Fakt jeho rozchodu s (pseudo)Svobodnou Evropou nicméně podává důkaz, že výkon jakékoli kariérní funkce spojoval s podmínkou respektování profesionální etiky, což konkrétně pro (pseudo)Svobodnou Evropu znamenalo nepřijatelnou zásadu říkat politikům i občanům pravdu.
ooooo Krylova legenda se nakonec obohatila ještě o další a nečekaný rozměr - o spekulace, zda se nestal obětí politicky motivovaného zločinu. Oficiálně a všeobecně se tvrdí, že byl K. Kryl stižen na ulici infarktem; a lékařská zpráva úmrtí na infarkt také potvrzuje. Jenomže každý člověk s průměrnou všeobecnou inteligencí ví, že s preparátem, který po aplikaci vede k smrti za jejíž příčinu lékaři označí infarkt myokardu, operoval již Stalin. Dnes nepochybně existují preparáty podstatně účinnější i rafinovanější.
ooooo Také se neví, zda byl K. Kryl členem nějaké tajné služby či organizace. Že jej - jako emigranta - tajné služby oslovily a verbovaly, netřeba pochybovat; podobnou zkušenost má ostatně mnohý turista, který za totality překročil československo-německou hranici. Toto je ovšem téma pro nejschopnější investigativní novináře, a také by se jím jako hobby mohli zabývat i studenti žurnalistiky či kriminalistiky.
ooooo Takže vpodstatě jediné na čem se dnes lze shodnout - dokonce i s MF DNES - je závěr, že smrtí K. Kryla naše kultura ztratila největší osobnost českého protestsongu celé poválečné éry.

František Stočes
Březen 2004

NETSOCAN