o
Francouzský historik vojenství Paul Virilio upozorňuje na charakter i obrovská rizika současných závodů ve zbrojení orientovaných na vyvíjení nových zbraňových systémů na bázi genového inženýrství, robotiky atp. Podle něho tento vývoj již připomíná samoúčelný adrenalinový sport a nikým nevolená technologická avantgarda silně zpochybňuje nejen tradiční zastupitelskou demokracii, ale dokonce i budoucí existenci lidstva.
o
Západní civilizace se tak podobá Titaniku, který se potopil především proto, že při své vyjímečné rychlosti nebyl schopen včas zastavit... (Informace jsou čerpány z článku Titanic demokracie, MF DNES, 15. ledna 2005).
o
Alfred Nobel kdysi lidstvu poskytl užitečný a současně i ničivý dynamit s přesvědčením, že čím zkázonosnějšími zbraněmi budou lidé disponovat, tím nepravděpodobnější se stanou války. Další vývoj potvrdil jeho názor jen z části. Současně se totiž objevila i rizika na která upozorňuje Virilio a pozemský "Titanic" se na samém okraji katastrofy ocitl již několikrát...
o
Pár desetiletí po vynálezu dynamitu sestrojili vědci zbraně jaderné; zbraně, jejichž ničivost si Nobel patrně nemohl ani představit. Přesto byly použity a dokázaly během jediné sekundy zničit dvě japonská města - Hirošimu a Nagasaki! Těchto zbraní bylo nakonec vyrobeno a zavedeno do výzbroje takové množství, že jejich použití by s největší pravděpodobností znamenalo fatální katastrofu pozemské civilizace.
o
I přes to se jaderná válka nestala nemožnou, právě naopak! Na počátku šedesátých let v době karibské a berlínské krize stál civilizovaný svět na samém pokraji zkázy: američtí i sovětští politikové(!) byli ochotni - a vcelku z banálních důvodů (vzhledem k následkům) - tyto zbraně použít a rozpoutat Armagedon!!!
o
Když Chruščevovi a Kennedymu došlo co mohli způsobit, podnikli preventivní opatření - mezi Washingtonem a Moskvou se zřídila "červená", nouzová telefonní linka. Vzhledem k tomu, že příčinou atomové války mohl být i radiolokační omyl popřípadě provokace třetí strany, jednalo se o vysoce racionální krok.
o
Za fakt, že v té době neexistovaly ještě ničivější zbraně než jaderné, lidstvo možná vděčí A. Einsteinovi: traduje se, že geniální fyzik - a od zneužití atomových bomb v Japonsku i zanícený pacifista - svůj údajně nejvýznamnější objev související (patrně) s gravitací zničil z obav, aby nebyl vojensky zneužit.
o
Dnes globální jaderný konflikt nepřipadá příliš pravděpodobný, nicméně není vyloučen. Mnohem vyšší se zdá být riziko lokální jaderné války, která by však - v synergickém efektu s rostoucími ekologickými problémy a s faktem, že by její účinky zasáhly i nezúčastněné státy či regiony - mohla formou "domino-efektu" věst i ke globálnímu konfliktu i důsledkům. Pominout nelze ani skutečnosti, že dnes jaderné zbraně vlastní i státy jako Pákistán či Izrael, jejichž eventuální pokušení je použít nemusí být nulové, a že stále neexistuje ochota řešit problematiku terorismu diplomatickými prostředky.
o
Na druhé straně vynález družicových komunikačních a monitorovacích systémů zvyšuje naději alespoň na lokalizaci případného konfliktu. Ale i přes to se situace - právě vývojem nových zbraňových systémů - stále více dramatizuje...
o
Vstupem do jaderného věku a zmocněním se prostředků globální zkázy se lidstvo vlastně ocitlo v naprosto unikátní fázi svého vývoje, která nemá precedens a tudíž vyžaduje i adekvátní filozofickou, politickou, sociální i psychologickou adaptaci. Skutečný vývoj však směřuje téměř opačným směrem a existující dekadentní trendy signalizují, že lidstvo spěje do pozice dítěte držícího v ruce nekoli zápalku ale odjištěný granát.
o
Problém vypadá zdánlivě jednoduše: stačí pouze odpovědět na otázku - proč vlastně vědci nové zkázonosné zbraně vyvíjejí a vyrábějí a proč politikové tuto absurdní činnost, a ještě ke všemu jménem lidu, financují... I nabízející se odpověď nepřipadá obtížná: poněvadž vědci připomínají zlého džina, který definitivně unikl z láhve mající podobu zastupitelské demokracie - pak stačí změnit tuto demokracii v demokracii přímou a džin bude zase zpátky tam, kam patří! Vždyť kolik asi procent občanů si přeje vývoj a financování nových zbrojních systémů?...
o
Jenomže když selhává systém zastupitelské dmokracie, kdy mají občané právo zvolit a pověřit řízením veřejných záležitostí vlastně nejlepší osobnosti ze svých řad, pak ani přímá demokracie, byť nepochybně znamená veliký krok vpřed, nemusí obstát.
o
Základní problém totiž vypadá úplně nenápadný a proto jej nikdo neřeší - byť je ve všech svých aspektech a důsledcích naprosto fascinující.
o
Ona elementární otázka totiž musí mířit na řešení následující a vpodstatě neuvěřitelné disproporce: Co je vlastně příčinou toho, že dnešní lidé disponují zbraněmi i technikou, které by si například antičtí Řekové nedokázali představit ani v nejbujnější fantazii a před nimiž by upadli do posvátné hrůzy; a přitom se současní lidé filozoficky, politicky, sociálně i psychologicky od antických Řeků nijak významně neliší?!
o
Lze samozřejmě pokázat na evidentní vývoj sociálně ekonomických systémů - na cestu od tehdejšího otrokářství přes feudalismus až po dnešní kapitalismus. Jenomže tento aspek není sám o sobě příliš relevantní.
o
Elementární příčina soudobé disproporce, která katalyzuje, urychluje vědeckotechnický vývoj a současně silně inhibuje a zpomaluje rozvoj filozofický, politický, sociální i psychologický, patrně spočívá v diametrálně odlišném způsobu, kterým se v obou doménách zachází se zdánlivě abstraktní veličinou, a to - s pravdou! Aktuálnímu stavu pak předcházel i charakteristický historický vývoj, který lze nejlépe demonstrovat na slavných "mučednících pravdy".
o
Nastává tudíž okamžik vděčného připomenutí alespoň dvou titánů, kteří pro pravdu obětovali i své životy, konkrétně Mistra Jana Husa a Bruna Giordana.
o
Hrdinný světlonoš pravdy M. J. Hus podstoupil krutá muka i smrt na hranici, poněvadž odmítl odvolat pravdu o rozporu mezi vírou a životem tehdejší katolické církve. Ačkoliv jeho motiv byl čistě religiozní - nemohl akceptovat představu, že by pozemským služebníkem jeho Boha měl být nemravný, chamtivý a zpustlý klérus (křesťanský Ježíš zjevně vybízel k mravnosti a skromnosti) - Hus svojí pravdou ohrožoval především politické, společenské a ekonomické postavení onoho kléru, a proto musel zemřít! M. J. Hus tudíž obětoval život pro pravdu mravně filozofickou.
o
Úplně jným případem však byl Bruno Giordano! Ten podstoupil stejná mukai i smrt jako M. J. Hus, ale pro pravdu vědecko filozofickou! Giordano patřil mezi vzdělance na poli astronomie, který nejenže pochopil přírodovědecké omyly tehdejší geocentrické koncepce a nahrazoval ji koncepcí heliocentrickou. Giordano dokonce akceptoval i tehdy zcela děsivou ideu nekonečného vesmíru.
o
Tyto novoty však měly i obrovské psychologicko-politické implikace: neboť zpochybňovaly tehdejší oficiální lokalizaci - ne-li dokonce samu existenci - biblického Ráje i Boha, a v důsledcích pak opět ohrožovaly politické, společenské i ekonomické postavení kléru. Proto musel být upálen jako kacíř i Bruno Giordano, který tak vědomě obětoval život pro pravdu vědecko-filozofickou.
o
(Myšlenka nekonečného kosmu Giordana Bruna neděsila, ale naopak ještě povzbuzovala poněvadž byl panteista, pro něhož byl Bůh totožný s kosmem a nekonečnost kosmu pro něho znamenala další důkaze velkoleposti jeho Boha. Než aby odstoupil od své vědecké pravdy a poddal se mocným nevzdělancům, raději se rozhodl zemřít moudrý spolu s přírodou).
o
Další vývoj pak charakterizuje naprosto odlišný přístup k apoštolům přírodovědecké pravdy i konstruktérům nových vědeckotechnologických výtvorů; a na druhé straně k jejich kolegům na poli společenských věd i ke konstruktérům nových politických, sociálních a ekonomických modelů.
o
Vědecká pravda, kvůli níž podstoupil mučednickou smrt italský titán, se nezadržitelně a rychle stala základní normou komunikace ve vědeckém světě, normou, která překonávala i nejdramatičtější ideologické rozdíly. Američtí a sovětští vědci spolu - narozdíl od politiků a ideologů a dalších humanitních (či spíše "humanitních") intelektuálů - čile komunikovali i v nejtřeskutějších fázích studené války. Traduje se historka ze sympozia o družicové infrafotografii, kde američtí vědci předložili svým sovětským kolegům snímky, dokazující, že kdesi v Moskvě stojí továrna ve které se odlévají tankové věže, což sovětští učenci potvrdili. Ale na té továrně je nápis, že se tam vyrábějí jízdní kola, smáli se jim Američané...
o
Zatímco se na jedné straně jeví již jako naprosto absurdní představa, že by se kvůli teorii relativity, která revolučním způsobem překonala Newtonovu fyziku, mohly vést války, propukat revoluce či být vražděni a perzekuováni význační vědci, v oblasti společenských věd i praxe se tak děje běžně a lidstvo se na tomto poli fakticky stále nachází v době M. Jana Husa...
o
V kontextu s tím jsou rovněž připravovány veškeré potřebné a co nejideálnější podmínky i pro nové vědeckotechnické experimenty; avšak experimenty společensko ekonomické jsou naopak (jako "kacířské") masívně zesměšňovány, potlačovány, rozbíjeny a destruovány a jejich lidští protagonisté nezřídka i vražděni.
o
Důvod je prostý a zřejmý: stejně jako za středověku i dnes existují mocné vrstvy, jejichž ekonomické či politické postavení by případné novoty ohrozily, a tyto vrstvy jsou ochotny hájit své zájmy i zločinnými prostředky!
o
Jsou dokonce ochotny riskovat i osud samotné civilizace...
o
Má-li pak mít západní kultura serioznější a perspektivnější konstrukci než pověstný Titanic, nezbývá než dosáhnout toho, aby se s pravdou týkající se politických, sociálních a ekonomických věd nakládalo podobně, jako je tomu s pravdou v oblasti vědecko technické. Toto je zřejmě jediná racionální cesta k odstranění oné zmíněné a osudové disproporce! A implicitní výtka míří především na politiky a média!
o
Vždyť kdyby například fyzikové nakládali s vědeckými poznatky čili s pravdou tak, jak to činí politikové a média s pravdami na poli humanitním, pak by nejenom nevzlétlo jediné letadlo, ale lidstvo by se techologicky nalézalo stále na úrovni sedmnáctého století!
o
Vědci svojí praxí i způsobem komunikace současně ukazují i směr cesty pro humanitní sféru: zdůraznit se musí jejich úcta k pravdě, k faktům a ke svobodě slova, a současně odvaha k pochybám i o těch nejposvátnějších teoriích, pokud se objeví příslušná fakta.
o
Skutečně nepředpojatá diskuse by mohla vést k fascinujícímu závěru, že - tak jako není rovnoměrný vývoj i zrání lidské bytosti, tzn. například vývoj tělesný, hormonální, psychický a zralost např. sociální - existuje momentálně závažná disproporce v dosavadním - a fakticky živelném - vývoji Západu; konkrétně disproporce mezi rozvojem jeho technologické a politicko ekonomické sféry!
o
Není totiž vůbec vyloučeno, že ony kvality, považované dnes za největší vymoženosti Západu - tzn. kapitalismus a zastupitelská demokracie - vývojově patří do éry dynamitu Alfréda Nobela, a že epoše jaderných zbraní již odpovídají zaměstnanecká forma vlastnictví výrobních prostředků a přímá demokracie.
o
Základním předpokladem poznání však je skutečná svoboda slova a nikoliv onen nanejvýš tristní stav sdělovacích prostředků, který lze nazvat spíše informační diktaturou. Například záplava lží, polopravd, zkreslování fakt a tabuizací, kterou kampaňovitě chrlila světová média v souvislostí s agresí USA proti Iráku, a s tím spojené perzekuce populárnějších osobností dokonce i ze sféry showbyznysu, vyvolávání masové hysterie, zatajování počtu civilních obětí a barbarských činů amerických vojáků, atd., musela skutečné humanisty i intelektuály notně vyděsit.
o
Média by měla fungovat jako prostředky co nejobjektivnější informovanosti a komunikace a tudíž musí opustit současné postavení "tvůrců veřejného mínění" dokonce i prostřdnictvím lží a dezinformací.
o
Stejně tak je nezbytné zajistit, aby prestižní hodnocení společensko ekonomické reality i úspěchů či fiasek vlád a politických stran bylo vyňato z pravomoci těch, kterým je velice blízká subjektivita a dokonce i lež, tzn. politiků a jejich PR spojenců, a aby bylo vloženo do pravomoci domény, pro kterou je charakteristická úcta k pravdě, tzn. do prvomoci akademické obce.
o
Teprve poté snad budou prozíraví intelektuálové moci oné jediné loďi, na jejíž palubě se všichni pozemšťané nalézají, přsuzovat důstojnější a perspektivnější titul než právě... Titanic!
Redakce