NETSOCAN
Číslo 7 a 8 --ČERVENEC-SRPEN 2005---Ročník IV.
Proč nebyl o zmrtvýchvstání Ježíše informován Řím?

ooo Bájný a zázračný život Ježíše Nazaretského je spojen s obrovskou a nevysvětlitelnou záhadou: Proč nebyl o těchto fantastických skutcích informován Řím? Proč se dobové římské anály o Kristově zmrtvýchvstání a nanebevstoupení vůbec nezmiňují?
ooo Vždyť Ježíš údajně dokázal pouhými dvěmi rybami nasytit desetitisíce lidí, uzdravoval malomocné, vzkřísil zemřelého Lazara, sám vstal z mrtvých a vystoupil na nebesa... Navíc se dle evangelistů zcela mimořádné a neuvěřitelné věci děly i při Kristově umírání: zatmělo se Slunce, nastalo zemětřesení, roztrhla se chrámová opona a sv. Matouš tento kolorit korunuje tvrzením, že : "...hrobové se otvíraly, a mnohá těla zesnulých svatých vstala. A vyšedše z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnohým..." (Evangelium sv. Matouše; kapitola 27; verš 19, 52, 53).
ooo Římská říše tehdejší palestinskou Judeu okupovala; a jak tudíž vysvětlit, že tamější římský prokurátor Pontius Pilatus o zmíněných divech neinformoval ani císaře Tiberia ani Senát?... Jak vidno nejde o malichernost; zvláště při vědomí, že sám Pilát Pontský sehrál v Ježíšově osudu jednu z nejvýznačnějších rolí.
ooo Podobné dějinné exkurzy samozřejmě plně náležejí do kompetence historiků, tudíž následující řádky lze chápat nejvýše jako pokus o investigativní fejeton či glosu, zvláště, když jako hlavní pramen informací poslouží především samotná Bible.
ooo Úvodem proto budiž poukázáno, že zatímco císař Julianus (361-363 n. l.) po krvavém násilí v tehdejších křesťanských kostelích tvrdil, že žádné šelmy neohrožují lidstvo tak, jak se navzájem smrtelně nenávidí většina křesťanů (jednou z příčin masakrů byl boj křesťanského kléru o moc a majetek, neboť do církve již vstupovali i bohatí římané), význačný protikřesťanský polemik Celsos (za vlády Marka Aurelia 161-180 n. l.) kritizoval tehdejší křesťanskou elitu za to, že na věroučné výtky reaguje "pružnou" změnou textu evangelií... Co tudíž lze v současném znění evangelií považovat za odraz historické skutečnosti a co do nich doboví redaktoři připsali ku větší slávě svého Mistra ví jenom Bůh.
ooo Nyní k osobě samotného Ježíše.
ooo O tom, že se v Judei roku 0 našeho letopočtu narodil nemanželský syn nazvaný Ježíš z Nazaretu pochybuje málokdo. Spory se vedou hlavně o otcovství. Křesťané věří, že pannu Marii uvedl do požehnaného stavu Duch svatý, historičtí badatelé věří, že skutečným Ježíšovým otcem byl spíše římský voják Pandira a Josefův sňatek s Marií ženu patrně zachránil před zavržením.
ooo Podstatnějším však je vlastní Ježíšův život. Kristus totiž svým moderním výkladem Mojžíšova náboženství vzbudil všeobecnou pozornost lidu a díky sociální orientaci své víry - "Spíše projde velbloud uchem jehly nežli bohatý do království nebeského." - si musel získat zejména sympatie chudiny. Tím se ovšem dostal do hlubokého rozporu se starozákonní elitou i teologií, která bohatství chápala jako Boží požehnání.
ooo Hospodin navíc nikomu nesliboval posmrtný život; naopak: Adama a Evu vyhnal z Ráje, aby nemohli okusit jablka se stromu věčného života. Věřící - a ještě výhradně Židé - byli Hospodinem odměňováni maximálně luxusním životem pozemským. Bráno z historického hlediska - někdo se tudíž o reformu nacionalistického a utilitárního starozákonního náboženství jednou pokusit musel; a že se mu Jeruzalém známý jako mordýř proroků odvděčil perzekucemi, připadá vcelku logické.
ooo Ježíš, který svým následníkům radí, aby byli "opatrní jako hadové a ctnostní jako holubice" se osudového skutku dopouští v Jeruzalémském Chrámu: o svátku nekvašených chlebů konaném po prvním jarním úplňku (pesach), kdy byl každý Žid povinnen vložit do chrámové pokladnice půl šekelu, Ježíš začne z Chrámu vyvlékat penězoměnce, kteří zde měli zavedené dobře prosperující živnosti a rozvrací jejich stánky.
ooo Farizejové v čele s veleknězem Kaifášem se rozhodnou jej definitivně "neutralizovat": kazatele zatknou a s tvrzením, že pobuřuje lid, přemlouvá jej, aby neplatil daně císaři a sám se považuje za krále Židů, jej přivlečou před reprezentanta římské moci v Jeruzalémě, před Piláta. Po jistých peripetiích, které ještě přijdou na přetřes, je Ježíš nakonec krucifixován.
ooo Jeho umírání na kříži, smrt a pozdější zmrtvýchvstání jsou v Bibli popsány poměrně podrobně, nicméně se zde objevují i rozpory vedoucí k pochybám kdy vlastně Ježíš zemřel a dokonce zda vlastně vůbec zemřel...
ooo Není asi důvod nevěřit, že Ježíš na kříži zvolal "Eli, Eli, lama zabachtani," to jest "Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?" Jistě strašlivě trpěl, takže takovýto "starozákonně-utilitaristický" až ateistický výrok lze bez problémů pochopit.
ooo Vlastní okamžik Kristova úmrtí je ovšem popisován nejednotně. Podle Matouše a Marka "Ježíš pak opět zvolav hlasem velikým, vypustil duši." Lukáš naproti tomu tvrdí, že "...zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel." (Ev. sv. Lukáše, k. 23, v. 45). Úplně jinou verzi přináší sv. Jan: "...Ježíš řekl: Dokonánoť jest. A nakloniv hlavy, ducha otci poručil." (Ev. sv. Jana, k. 19, v. 30). O zatmění Slunce, zemětřesení a zhrobůvstávání svatých již byla řeč; evangelisté se však neshodují ani v jejich výčtu, ani zda se děly těsně před nebo těsně po Ježíšově údajném úmrtí.
ooo Když totiž ještě v den ukřižování Josef z Aritmatie požádal Piláta o Ježíšovo tělo, prý jej beze všeho dostal. Jenom v případě Markova evangelia Pilát, vůbec netuše jaké zázraky se v Jeruzalémě právě dějí, "...podivil se, již-li by umřel... A zvěděv od centuriona, dal tělo Josefovi." (Marek, k. 15, v. 44, 45).
ooo Pilát se divil proto, že smrt na kříži, byť provázená velikým utrpením, trvávala obvykle několik dní... Sluší se podotknout, že centurion, který měl na skon odsouzenců dohlédnout, považuje Ježíše za syna božího a je ve třech případech (Matouš, Marek a Lukáš) zcela vyděšený. Něco docela jiného ale vypráví sv. Jan, který o centurionovi pomlčuje a udává, že na Kristovu smrt přišli žoldnéři z nichž jeden "...bok jeho kopím otevřel a hned vyšla krev a voda..." (Jan, k. 19, v. 34)
ooo Jenže: co když ono zatmění, zemětřesení a trhání chrámové opony slouží pouze jako synonyma pro obrovské nepokoje Ježíšových stoupenců, logicky právě propukávajících dole v Jeruzalémě? Starozákoníci měli rázem dost vlastních starostí; natož aby ještě dohlíželi na Ježíšovo umírání, a Pilátovi bylo vpodstatě jedno, zda Josef z Aritmatije dostane Krista mrtvého nebo živého. (Není nakonec vyloučeno, že Pilát mohl být na Kristově "zmrtvýchvstání" dokonce i trochu zainteresován...).
ooo Evangelia se dále neshodují na tom, zda byl Kristův hrob vůbec střežen. Matouš sice poznamenává, že: "Druhého dne pak sešli se přední kněží a farizeové, ku Pilátovi. Řkouce: rozpomenuli jsme se, že ten svůdce... řekl: ´Po třech dnech vstanu.´ Rozkážiš tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho... neukradli by ho a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých..." (Matouš, k. 27, v. 62-64).
ooo Pilát s ostrahou hrobu bezevšeho souhlasí a jeho ochota je posílena faktem, že toho dne je zrovna šábes, kdy Židé nepracují, takže střežení mohou vykonávat pouze římští vojáci. Avšak na úsvitu se údajně zjeví anděl, omráčí stráž, odvalí náhrobní kámenm a ukazuje prázdný hrob... Stráže to oznámí kněžím, kteří jim pravděpodobně nabídnou haldu peněz s tím, že rozšíří dezinformaci: "...učedlníci jeho nočně přišedše, ukradli jej, když my jsme spali..." (Matouš, k. 28, v. 13) "I rozhlášeno jest to slovo u Židů až do dnešního dne." Marek, Lukáš a Jan se o hlídání hrobu vůbec nezmiňují a navíc se rozcházejí v počtu v hrobce se udajně vyskytujících andělů.... Ďáblův advokát by asi poznamenal, že výskyt andělů respektive Ježíše v oné hrobce je zhruba stejně nepravděpodobný; možná proto, že Josef z Aritmatije, poté co podplatil stráže, živého Krista dobře ukryl...
ooo Mimořádně zarážející je i reakce Ježíšových nejbližších přátel při spatření vzkříšeného Krista. Magdalena se zašla podívat do hrobky na mučedníkovo tělo a vidouce tam "než" dva anděly, rozplakala se. Andělé se jí otázali proč pláče: "I dí jim: ´Vzali pána mého, a nevím, kde ho položili.´ To když řekla, obrátila se a uzřela Ježíše, an stojí, ale nevěděla, že by Ježíš byl... domnívajíci se, že by zahradník byl, řekla jemu: ´Pane, vzal-lis ty jej, pověz mi, kdes ho položil, ať já jej vezmu.´ Dí jí Ježíš: ´Maria.´Obrátivše se ona, řekla jemu: ´Rabbóni!´ což se vykládá: Mistře." (Jan, k. 20, v 13-15).
ooo Nejen pověrčivé ženy, ale dokonce i učedníci, kteří údajně asistovali při údajných Kristových zázracích - jako např vzkříšení mrtvého Lazara (který "vyšel z hrobky, maje ruce i nohy svázány rouchami"...) - když se od Máří Magdaleny a jejích družek dozvídali zprávu, že jejich Mistr obživl, "...měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim. Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo." (Lukáš, k. 24, v. 11, 12).
ooo Nyní přichází čas na podrobnější údaje o další postavě, která mohla mít na Ježíšově "zmrtvýchvstání" jistý zájem, a tou osobou je sám římský prokurátor Pontius Pilatus...
ooo Pilát se totiž na rozdíl od svých předchůdců v okupované Judei choval jako "enfant terrible" a svou roli "psa podvraťáka" hrál s oblibou a často. Například se lze dočíst, že: "Římská správa Židy v jejich náboženských záležitostech zprvu nijak neomezovala. Naopak, ohled na jejich náboženské city šel tak daleko, že římské oddíly vstupovaly do Jeruzaléma bez císařových obrazů, na něž byli Židé zvláště citliví - jen vyjímečně si někteří prokurátoři, např. Pontius Pilatus... dovolovali porušovat tento zvyk a Židy provokovat." (G. Bornkamm, Ježíš Nazaretský, str. 19-20).
ooo Farizejové, kteří přivlekli Ježíše před římského prokurátora s úmyslem, aby co nejrychleji visel na kříži, u Piláta totiž "narazili".
ooo Není samozřejmě ani v nejmenším prokázáno, že by Ježíšovým biologickým otcem byl zmíněný římský voják; tím méně pravděpodobněji lze čekat, že by Pilát tuto informaci znal, i když Jerusalém zase nebyl tak velký a v opačném případě by se podobná zpráva k římskému prokurátorovi nepochybně donesla. V každém případě v kauze souzeného Krista rozhodně nijakou horlivost neprojevoval. Zajímal se hlavně o to, zda by Ježíš dokázal předvést nějaký zázrak, ale v tomto případě byl zklamán. Byť byl Ježíš nařčen dokonce z vyzývání ke skutkům směřujících proti Římu - prý pobuřuje lid, přemlouvá jej, aby neplatil daně císaři a sám se považuje za krále Židů - Pilát přesto zůstával nestranným a hodlal obviněného dokonce propustit s tím, že na něm žádné viny neshledává,...
ooo Pak ovšem nastal klíčový bod zlomu: farizejové totiž římskému prokurátorovi zcela nedvojsmyslně pohrozili: "Propustíš-li tohoto, nejsi přítel císařův; každý, kdož se králem činí, protiví se císaři." (Jan, k. 19, v. 12).
ooo Od této chvíle se nad Pilátem vznášel Damoklův meč: buďto neoslyší hlas svého svědomí tím, že oslyší starozákonníky a vydá na kříž nevinného byť pro něho vcelku bezvýznamného náboženského kazatele, nebo jej propustí a může očekávat, že jej místní "mossad" obviní v Římě ze spiknutí proti svému císaři...
ooo Pilát tudíž musel ustoupit, nicméně by to nebyl on, kdyby nedal ostentativně najevo, kdo je v palestinské Judei skutečným pánem; a soudě dle Bible a alespoň třech jeho následujících skutků zde popsaných, pak Pilát své svědomí rozhodně neprodal lacino!
ooo Sotva vynesl nad Ježíšem vynucený rozsudek, demonstrativně si umyl ruce, aby jerusalémskému lidu oznámil, že na jeho rukách krev nevinného nespočívá, že byl donucen k justiční vraždě a farizejskému kléru tak uštědřil první "diplomatický" políček.
ooo Vzápětí se pokusil jím k smrti odsouzeného Krista legitimně osvobodit: o svátku bývalo zvykem udělování milosti některému ze zločnců, a to na základě oslyšení "hlasu lidu" a tentokráte měli být spolu s Kristem popraveni i další tři zločinci: klasický kriminálník Barabáš a dva zeloti-teroristé. Ježíš měl tudíž obrovskou šanci na udělení milosti; nicméně farizejové patrně tuto situaci pečlivě finančně ošetřili, takže shromážděný dav nakonec zařval: "Dej nám Barabáše!"
ooo Další, tentokráte již roztomilé politické provokace se farizejové dočkali poté, co byl Ježíš přibit ke kříži: nad jeho hlavou se skvěla tabulka s Pilátem osobně složeným textem: "Napsal pak i nápis Pilát a vstavil na kříž. A bylo napsáno: Ježíš Nazaretský, král Židovský." Kněží zaskřípěli zuby a "...řekli Pilátovi: Nepiš: Král Židovský, ale že on řekl: Král Židovský jsem. Odpověděl Pilát: Co jsem psal, psal jsem." (Jan, k. 19, v. 19-22).
ooo Poslední ťafku utrpěli farizejové ve chvílích, kdy museli civět, jak se krucifixovaný "král Židovský" vyjímá ve společnosti dvou ukřižovaných teroristů...
ooo Právem rozzuřený Pilát si možná usmyslel, že v den tak výborných nápadů ještě nebude zahálet... Transparentním způsobem - sejmutím živého Ježíše s kříže a jeho únosem atp. - nemohl nevinného zachránit, poněvadž by riskoval farizejskou udavačskou misi do Říma. Aby bylo všechno právně co nejlépe ošetřeno, Kritus nejprve musel oficiálně zemřít! A jestliže kazatel, který údajně vzkřísil mrtvého Lazara, sám vstane z mrtvých... Představa, jak budou potom farizejové třeštit oči a šílet, musela být opravdu lákavá!
ooo Z knihy Židovská válka od židovského vojevůdce a dějepisce J. Flavia (žijícího přibližně v letech 37-100 n. l.) lze údajně usoudit, že Pilát dokonce spojil příjemné s užitečným a za slib odsouzení Krista vymámil od Kaifáše 30 talentů, což představovalo 780 kg čistého zlata...
ooo Nakonec není vyloučena ani varianta, že Kristus ve finále ve své zmrtvýchvstání dokonce sám uvěřil: pokud například omdlel bolestí a v jeho mozku se projevil známý syndrom zastánců "života po životě", který lidé resuscitovaní z klinické smrti popisují jako odpoutání se od těla, cestu temným tunelem pak obrovskou záři s vizí dobrotivé božské postavy... Kdo ví?
ooo Avšak Tiberia v Římě Pilát - a to ze zcela zjevných důvodů - o tomto "zázraku" i o jeho příčinách raději neinformoval. Nebylo jednoduše proč! Žádné zázračné zmrtvýchvstávání se nekonalo. Natož aby "...hrobové se otvíraly, a mnohá těla zesnulých svatých vstala. A vyšedše z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnohým..." I přesto, že miliarda křesťanů věří v pravý opak. Simultánně s krucifixací Krista se dějící příhody - jako zatmění Slunce či zemětřesení, (které v těchto zeměpisných šířkách není vzácností) v jehož důsledku se roztrhla chrámová opona nebo dokonce i hrobové se "otvíraly" - samozřejmě vyloučit nelze. Pokud však něco podobného skutečně nastalo, pak tím Pilát mohl jenom podepřít svou vlastní škodolibou verzi Kristova "zmrtvýchvstání" a současně - s poukazem na tehdejší pověrčivost - tím klesla téměř na nulu pravděpodobnost eventuální denunciace v Římě.
ooo Jak zemřel Ježíš skutečně? To samozřejmě není známo a existují nejrůznější verze. Křesťané věří, že nezemřel ale vystoupal na nebesa. Realisté onen výstup na nebesa považují za další zastírací manévr a např. spisovatel sci-fi Ludvík Souček přišel s ideou, že Kristus prý uprchl do Japonska, kde jej jedna místní sekta uctívá. Pravděpodobnější je, že jej farizejové nakonec zavraždili. Kirill Kolikov poukazuje, že Kristus, poté co opustil svůj pravděpodobný úkryt v Herodově paláci, dostal se opět do ostrého sporu s faktickým velitelem své ochranky Petrem, sporu, který by dal volně interpretovat např.: "Odstup, Satane. Budíš pohoršení, neboť nemyslíš na to, co je boží, ale na to, co je lidské." .."Co ti je dražší, Petře, naše sny, naše ideje, nebo lákadlo moci a peněz?" ...
ooo Znamená to, že se skutečnou a celou historickou pravdu nikdy nedozvíme, zejména kvůli neexistenci věrohodných historických pramenů? Vzhledem k charakteru pouhé glosy této statě si lze dovolit i zcela netradiční závěr...
ooo Jak by na konec v této chvíli asi reagoval velký humanista a jeden z otců science fiction, Jules Verne?
ooo Není vyloučeno, že by prohlásil: "Chcete-li vědět jak skutečně zemřel Ježíš, pak v první řadě skončete s válkami a s výrobou vašich děsivých a astronomicky drahých zbraní. Pokud tyto peníze investujete do vědy a techniky, budete mít určitou naději, že vaši potomci za nějaký milion let ovládnou i astrofyzikální stroje času v podobě černých děr. Pak zcela určitě přiletí i do tohoto století, naloží případné zájemce do svých strojů a odputují s nimi do roku 33 n. l., kde tito zvědavci budou moci sledovat skutečnou Kristovu smrt i jeho nanebevstoupení na vlastní oči!
ooo Bude to zajímavá podívaná!"

František Stočes
11. srpna 2005

NETSOCAN