ooo Tématu liberalismu zejména v souvislosti s globalizací je však třeba věnovat podrobnější úvahu.
ooo Čeští liberálové kupodivu propadají ve volbách i přesto, že mají obrovský vliv v médiích, kde halasně vykřikují co všechno hrozného se v probíhajícím procesu globalizace stane nebudou-li realizovány jejich tzv. reformy. Náš volič má totiž ještě v dobré paměti jak liberální politika těžce poškodila českou ekonomiku i společnost v průběhu transformace Československa a dnes si navíc uvědomí, že ideologickými otci dnešní naprosto pokleslé televizní reality show typu Big Brother jsou rovněž liberálové. Vysoce negativní důsledky pak může mít - a nejen pro české, ale i pro západní občany živící se nájemní prací a tvořících většinu společnosti - i liberální přístup ke zcela unikátnímu procesu ekonomické globalizace.
ooo Globalizace staví západní ekonomiku před problém, který lze vulgárně popsat následovně: Poněvadž je čínská, popř. asijská potažmo východní pracovní síla více či méně nedobrovolně ochotna dřít dvacetčtyři hodin denně za jednu misku rýže, jsou její výrobky podstatně konkurenceschopnější, neboť jsou levnější právě o náklady na mzdu a Západ si s tím tudíž musí nějak poradit.
ooo Liberálové onu čtyřiadvacetihodinovou práci za jednu misku rýže denně rádoby vědecky nazývají sociálním dumpingem a západní pracovní síle nabízejí humánnější řešení, kterým je sice rovněž stejná pracovní doba, ale za celé dvě misky rýže denně!... New Labour a další podobní socialisté liberální řešení v podstatě akceptují, ale poněvadž vědí, že člověk by měl jist alespoň třikrát denně, velkoryse pro pracující žádají ještě další misku rýže...
ooo Socialisté tak skáčí na špek liberálům, kteří - ať již podvodně nebo pomýleně - ony asijské pracovní podmínky nazývají sociálním dumpingem a nevnímají, že z hlediska sociálně demokratické ideologie a etiky se jedná o dumping zcela asociální!!! Existuje samozřejmě i skutečně sociální dumping - například vysoká vzdělanost pracovní síly, radikální snížení její nemocnosti atp., který ČSSD musí naopak maximálně podporovat.
ooo Nicméně, vzhledem k tomu, že i onen asociální dumping je realitou, pak by sociální demokraté měli mobilizovat veškerý svůj intelektuální potenciál a hledat řešení vyplývající ze sociálně demokratických principů, zahrnujících zejména i princip solidarity, který stojí v zjevném protikladu proti liberálnímu principu indivudualismu.
ooo Zmíněný asociální dumping pak patrně plodí i další asociální procesy a zcela zjevné to bude opustí-li se Orient, neboť asociální dumping probíhá i v našich zeměpisných šířkách. Jeho funkci i veliký díl omylu, popř. podvodu liberálů pak osvětlí následující příklad.
ooo Německá automobilka, jejíž česká filiálka využívá levné práce českých zaměstnanců - kteří za "německou" (a možná i vyšší) produktivitu práce pobírají české mzdy, tvořící zlomek mzdy německé - dosahuje nejen vyšších zisků, ale stává se konkurenceschopnější vůči ostatním německým popř. západním automobilkám, které podobné východní filiálky nemají.
ooo Z hlediska státu - v tomto případě Německa - jehož významný ekonomický subjekt dosáhl vysokých zisků atd., by bylo možné říci, že jde o velice příznivý a přínosný čin. Kdeže... Kupodivu je tomu právě naopak a liberální stát stojí před ekonomickou katastrofou!
ooo Významné konkurenční automobilce totiž hrozí pokles odbytu, tudíž i zisků a následně i produkce, ne-li rovnou zánik. V tu chvíli spustí liberálové pokřik: Eventuální pád této automobilky přinese tisíce nezaměstnaných nejen zde, ale i v dodavatelských firmách, poklesne výroba oceli, sníží se platby daní, zvýší výdaje státu na dávky nezaměstnaným, atd, atd. Zkrátka katastrofa!
ooo Liberálové, hájící vždy zájmy kapitálu, pak okamžitě nabídnou a začnou prosazovat svůj recept: Pracujícím konkurenční automobilky se musí okamžitě prodloužit pracovní doba včetně práce o sobotách i nedělích a bez nároku na vyšší mzdu! Méně vzpurní odboráři se pozvou na večírek s hanbatými slečnami a se vzpurnými trade-unionisty se prostě zatočí. A jsou-li právě u moci sociální demokraté, tvrdou a masívní mediální masáží jim budiž vštěpováno, že pokud tuto liberální reformu nerealizují, přivedou ekonomiku země "zu grunt"!
ooo Nu a který sociální demokrat, obzvláště ten "new", by likvidoval ekonomiku země! A tak liberálům a jejich novinářům raději neodmlouvá. Firma potažmo ekonomika země jsou zachráněny! Automobilka zvýší zisky o několik miliard a jejímu managementu stoupnou mzdy dokonce několikanásobně...
ooo Liberál jásá! I moderní sociální demokrat je hrdý! Jenom nevěřícně třeští oči na mzdy a pracovní podmínky zaměstnanců a marně dumá, proč jeho straničtí předchůdci bojovali před více než sto lety za osmihodinovou pracovní dobu...
ooo Staří sociální demokraté se v ten čas neklidně vrtí v hrobech, zuřivě se pokoušejí odvalit náhrobní kameny a liberálům i "new" sociálním demokratům hodlají položit následující otázky: "Proč strašíte občany hrozbou sociálního dumpingu z Východu, když si zde evidentně konkurují dvě německé (popř. západní) firmy! Jak je možné, že při vyšší produktivitě práce zůstává reálná mzda zaměstnanců stejná, nebo dokonce klesá? Jak může někdo návrat pracovních podmínek - zejména pracovní doby - směrem k devatenáctému století nazývat ekonomickou reformou? Nenastává naopak akutní potřeba reformy samotného kapitalismu?"

ooo Reforma kapitalismu, která se jeví stále více potřebná i možná, by měla spočívat v širší demokratizaci vlastnictví podnikatelských subjektů a samozřejmě i větší spravedlnosti při dělbě zisku. Tento proces již delší dobu živelně probíhá a dnes má podobu poměrně značného počtu ekonomických subjektů podnikajících formou zaměstnaneckého akcionářství.
ooo ČSSD ve svém Základním (dlouhodobém) programu tyto procesy vůbec nereflektuje. Jejich historický základ v podobě družstevnictví sice vnímá a propaguje, ale samotné družstevnictví chápe pouze jako neziskovou formu podnikání, byť je to ve zjevném rozporu s realitou, viz existenci zemědělských či dalších výrobních družstev.
ooo Jako Autentičtí sociální demokraté se této problematice v rámci našich velice chabých sil i možností intenzívně věnujeme; např. monitoringem zajímavých prací na toto téma, samozřejmě i publicistikou vlastní a rovněž i kontakty s programovou komisí ČSSD - z materiálů uveřejněných v našem internetovém měsíčníku NETSOCAN lze upozornit na následující: Levicová politika pro 21. století? neboli Ještě jednou o teorii a praxi (č. 6, 2004), Diskuse o budoucnosti kapitalismu (č. 7 a 8, 2004), Veřejné statky - odpověď na globalizaci (č. 7 a 8, 2004), Bez úcty k pravdě Západ zanikne (č. 3, 2005), Zánik sociálního státu? (č. 5, 2005), Co nevnímá Dlouhodobý program ČSSD (č. 5, květen 2005), ČSSD nechybí jenom kompas, ale především sextant (č. 6, 2005), atp.
ooo Vážený pane předsedo, domníváme se, že na zmíněné téma by měla proběhnout co nejširší diskuse uvnitř ČSSD; diskuse, která by mohla vyústit v některé programové závěry i pro nadcházející parlamentní volby. Míní se tím kupříkladu současný spor o vlastnický statut nemocnic, které, až se - dříve nebo později - ODS jednou dostane k moci budou stejně zprivatizovány (a podobný proces probíhá v USA). Proč by však nemohly být tyto nemocnice privatizovány například formou zaměstnanecké privatizace?

ooo Ještě krátce ke zdravotní a sociální péči. Finance v těchto systémech - ať již pocházející z plateb pojištěnců nebo státních dotací - představují atraktivní sousto a navíc se k nim stále přistupuje jako k někdejšímu socialistickému vlastnictví: kdo nekrade, okrádá rodinu, firmu, atp. Přitom klasičtí simulanti - dnes ovšem rozšíření o simulanty z donucení (nemá-li jejich zaměstnavatel práci) - představují marginální problém; problém, existující zejména díky absenci kontrolní činnosti pojišťoven pro něž jsou patrně tyto unikající finance nezajímavé, a nakonec jim je stejně doplatí stát...
ooo Soudobý solidární zdravotnický systém je nutno neustále, kdekoliv a co nejdůrazněji prezentovat jako největší kulturní vymoženost lidských dějin, umožňující kvalitní zdravotní péči všem vrstvám občanů. Každá demontáž tohoto systému směrem k systému komerčního pojištění vrhá naši společnost zpátky až do doby Bismarckovy. Proto by měl být tento systém co nejdůmyslně chráněn jak před jeho demontáží, tak před jeho zneužíváním.
ooo Největší škody opět napáchala realizace liberálních koncepcí - vznik mnoha a vpodstatě se nikomu nezodpovídajících pojišťoven, a samozřejmě i až naivní otevření systému soukromým subjektům, pro které je prvořadým zájmem maximalizace vlastního zisku a stabilita systému nebo dokonce zdravotní stav populace se nacházejí mimo jejich zorný úhel (viz mj. informace o lékárně provozující autobusovou dopravu). Subjekty, které si z oněch státních příspěvků i peněz zaměstnanců vytvořily zlatý důl, dnes budou každé racionální změně pochopitelně klást tvrdý odpor.
ooo Dalším krokem sledujícím konečnou destrukci solidárního systému a jeho proměnu na komerční jsou pokusy o prosazení plateb za návštěvu lékaře. Proti tomuto opatření, které v konečném důsledku zhorší zdravotní stav nejchudší populace, může ČSSD postavit koncepci bonusů pro pojištěnce, kteří racionálně pečují o své zdraví a nečerpají pojistné. Individuální výše tohoto bonusu však musí být pro všechny tyto pojištěnce stejná - a tedy nezohledňující výši solidárního příspěvku - poněvadž reflektuje nečerpání lékařské či sociální péče.

ooo Velice závažným problémem a nedostatkem je, že strana nedisponuje adekvátní mediální platformou umožňující otevřenou diskusi. Kde jsou ty časy, kdy - v roce 1992 - na pražské konferenci ČSSD vystupoval M. Zeman s programem v němž mj. požadoval či spíše sliboval zřízení tištěného týdeníku, který by vydávala pražská ČSSD... Dlužno připomenout, že v té době ČSSD ještě vydávala deník Právo lidu a byla opoziční a nevládní stranou!
ooo V posledních sedmi letech strana disponovala a disponuje obrovskými finančními prostředky i politickou mocí a smutným výsledkem je existence několika více či méně neperiodických tiskovin se spíše již neaktuálním než aktuálním obsahem, které se z hlediska názorové plurality a zjevné autocenzury - ne-li dokonce cenzury - liší od totalitního Rudého práva pouze jinou problematikou.
ooo Členové strany se o existenci různých názorových proudů, kritických stanovisek, existenci platforem a jejich koncepcích atp. nedozvídají z vnitrostranických zdrojů, ale z vnějších sdělovacích prostředků; natož aby se mohli takové diskuse účastnit. Jako nanejvýš tristní a rovněž příznačné lze považovat, že za jedinou patrně necenzurovanou (ve smyslu autocenzury) mediální platformu ČSSD, která (možná) respektuje názorovou pluralitu lze označit internetovou kavárnu, jejíž adolescentní či spíše infantilní novinářskou úroveň netřeba komentovat.
ooo Samozřejmě každý člen má právo, tak jako ve správné konstituční nebo dokonce i absolutistické monarchii, sdělit či napsat své kritické stanovisko i nejvyšším stranickým funkcionářům bez obav, že za to bude postižen. Jestliže však demokracie rovná se diskuse - a tato diskuse není samoúčelná, poněvadž vytváří minimálně zcela nezbytnou informační zpětnou vazbu - pak samotná neexistence mediální platformy se stává důkazem deficitu i deformace vnitrostranické demokracie.
ooo Konečným výsledkem takové situace pak bývá katastrofální volební propad - jako v případě dnešní levice v Polsku - i silná deziluze občanů z politiky a jejich despekt k levicovým politikům jako ke zcela nechutným, bezostyšným a zkorumpovaným kariéristům.
ooo Nejpodstatnějším poučením z nynějšího volebního fiaska polské levice by mělo být vědomí, že mu předcházela demoralizace a faktický rozklad těchto stran v důsledku zániku vnitrostranických zpětnovazebních mechanismů. Rovněž sociálně demokratičtí funkcionáři ve své bohorovnosti naprosto přehlížejí (místo aby jimi byli nanejvýš alarmováni) skutečnosti, že informace o poklescích soc dem elity nepřinesou jako první standardní vnitrostranická média, ale média soukromá či veřejnoprávní, ačkoliv jde o zcela evidentní důkaz značné vnitrostranické hniloby.
ooo Mnozí členové strany a rúzné názorové struktury se pokoušejí snížit demokratický deficit uvnitř ČSSD alespoň vydáváním vlastních tiskovin či internetových médií - zmínit lze např. Platformu pro renesanci ČSSD, Frakci sociálně demokratické levice atp. a i jejich počínání slouží jako důkaz neprofesionality a nekoncepčnosti vnitrostranické práce bohorovného soc dem establishmentu.
ooo Kromě předchozích argumentů dokazujících, že existence kvalitního stranického tisku - jehož optimální formu představuje deník - není samoúčelná neboť její hlavní smysl lze vidět v prevenci závažných poruch ve funkci politických stran, poruch, které mohou mít obrovské a někdy dokonce fatální společenské následky, lze uvést i další okolnosti.
ooo Poněvadž podobné problémy nepostihují pouze ČSSD ale i ostatní politické strany, logicky plyne, že by svůj vnitrostranický deník měla vydávat každá relevantní politická strana. S tím ovšem ostře kontrastuje skutečnost, že takovéto deníky namnoze sice existovaly, ale z finančních důvodů zcela zkrachovaly a zanikly - s výjimkou Haló novin KSČM.
ooo Jedním ze závažných důsledků této situace je, že vyklizený prostor obsadily deníky soukromé, jejichž existenci lze sice přivítat leč s výhradou, že jejich cíle jsou mnohdy značně obskurní a navíc vznikem mediálních impérií - jako např. Murdochovým - dochází k evidentní deformaci názorové plurality. Soukromé deníky získaly obrovský vliv na tvorbu veřejného mínění, vliv který není vyvážen adekvátní zodpovědností v případě selhání. Klasickým důkazem je jejich selhání zejména v době společensko ekonomické transformace Československa v první polovině devadedesátých let.
ooo Všechny předchozí aspekty tudíž zcela evidentně ústí v potřebu existence veřejnoprávního deníku financovaného státem (který by vzhledem k eventuální inzerci nemusel být ztrátový)! V něm by relevantní politické strany a další společenské subjekty (odbory atp.) suverénně disponovaly adekvátním prostorem včetně internetové přílohy obsahující příspěvky neumístěné - ať již z důvodu rozsahu, aktuálnosti či kvality - do tištěného prostoru (který by měl samozřejmě stručně informovat i o obsahu internetové přílohy). Zdrojem informací ve zpravodajské části by mohla být veřejnoprávní tisková kancelář, atp.
ooo Existence takovéhoto deníku by znamenala obrovský příspěvek k diskusi a tudíž i k demokracii v celé ČR. Mají-li totiž být objektivně probíhající společenské procesy racionálně a adekvátně řešeny, musí být v první řadě pravdivě a přesně popsány. A pravdu nelze nalézt bez svobodné diskuse.

ooo Závěrem si dovolujeme upozornit na jistou variantu pro případ, že by se ve větší či menší míře opakovaly výsledky minulých parlamentních voleb.
ooo Špidlova koaliční zrada programu (realizovaná patrně navzdory nesouhlasu drtivé části členské základny), která ČSSD těžce poškodila v euro a krajských volbách již asi nebude reprízována; byť to nelze vyloučit. Pravicová konzervativně-liberální konkurence ČSSD se rozhodně pokusí emancipovanému plnění sociálně demokratického programu všemožně zabránit; nejpravděodobněji hrdinně vlastními těly u co nejvyšších korýtek např. formou velké či (skoro) duhové koalice, atp.
ooo Tradiční a obehranou kartou, vynášenou proti ČSSD při každé příležitosti, je "ošklivé káčátko" čili KSČM a eventuální menšinová vlád sociálních demokratů s ad hoc podporou pseudokomunistů se předhazuje jako div ne národní katastrofa. (Navíc na KSČM nic komunistického není - pouze parazituje na ideji komuismu; byť např. institutem vnitrostranického referenda ve stanovách ap. může být i sociálnější a demokratičtější než ČSSD).
ooo Nicméně lze realizovat variantu (kterou by při eventuální dohodě se Zelenými mohl použít o Schróder) při níž menšinová vláda ČSSD celý problém jemně pootočí a politické strašpytle vyzve, aby při schvalování návrhů zásadně souvisejících s programem ČSSD jejich poslanci či senátoři formou adekvátních abstencí či absencí umožnili jejich prosazení. Pokud tuto alternativu odmítnou, stanou se oni viníky vhánějícími ČSSD do ad hoc spojenectví s KSČM!!!
ooo Podmínkou tu samozřejmě upřímná snaha ČSSD realizovat své volební sliby, jako elementární mravní závazek politické strany vůči svým voličům.
ooo Vážený pane předsedo, děkujeme za pozornost a přejeme Vám co nejvíce úspěchů.

Za Autentické sociální demokraty podepsáni:
Aster Jiří, dělník a člen ČSSD na Praze 2,
Stočes František, dělník a člen ČSSD na Praze 2,
Velát Jan, zaměstnanec a zakládající člen obnovené ČSSD na Praze 2, který z ČSSD vystoupil.

Na vědomí dáno rovněž:
KVV ČSSD Pražský kraj
Frakci sociálně demokratické levice - ČSSD
Platformě pro renesanci ČSSD
Redakci časopisu trend
Poradci předsedy vlády pro makroekonomiku
a obecné politické otázky, prof. Ing. Valtrovi Komárkovi DrSc.
Bude zveřejněno 14. října v internetovém on line měsíčníku NETSOCAN č. 10/2005